Hory času aneb Když hodina je jako den

Foto: 20. 11. 2024 po příjezdu do poustevny

Tak to vypadá, že se na své dovolené od zítřka (20. 11. 2024) budu moci zase po čase na nějakou delší dobu ponořit do samotářského ticha. Nevím ale ještě, kam letos dojdu. Jen se tuším, že po shlédnutí filmu Mikrokosmos budu při svých toulkách našlapovat mnohem ostýchavěji, než kdykoli dříve. Vždyť tam někde dole, pod mýma nohama (jak zazní v úvodu k filmu), "kamínky se stávají velehorami a každá loužička se dá přirovnat k oceánu. I čas tady běží jinak. Hodina je jako den. Den jako roční období a roční období je celý život. Kdo chce tento svět poznat, musí umět tiše pozorovat a naslouchat jeho šumu..."

Film je v archivu ČT k dispozici ZDE.

"Základním důvodem veškerého stvoření je Boží láska... Každý tvor je tak objektem něhy Otce, který mu přiděluje místo ve světě. Objektem jeho lásky je dokonce i prchavý život té nejvíce bezvýznamné bytosti. I několik sekund její existence ji objímá svou něhou."

papež František, Laudato si', čl. 77

Požehnání na dveřích poustevny