VSTANU A PŮJDU K SVÉMU OTCI

Eucharistická křížová cesta z Meditační zahrady v Plzni

vstanu_a_pujduText této křížové cesty vznikl v roce 1992, během mého pobytu v Komunitě Blahoslavenství v domě sv. Michaela v blízkosti německého městečka Rees. Je jakýmsi velmi subjektivním vyjádřením toho, jak ke mně tehdy promlouvala jednotlivá zastavení Bolestné křížové cesty sochaře Romana Podrázského v Meditační zahradě v Plzni – Doudlevcích. Spíše než k rychlému předčítání je určen k osobnímu rozjímání: chtěl by být prostým pozváním k rozhovoru s Ježíšem. Jen on sám nás pak totiž může osobně oslovit a pozvat na hostinu. A staneme-li se tak jeho tělem, "smíme v něm obojí, Židé i pohané, v jednotě Ducha stanout před Otcem" (Ef 2,18).

Protože však v pozadí textu jsou často další široké biblické souvislosti a podněty ze spirituality Komunity Blahoslavenství, jsou pro ty, kteří by se nějakým úryvkem chtěli zabývat hlouběji, na závěr připojeny četné vysvětlující a doplňující poznámky, na které odkazují malá indexová čísla uvnitř textu. Pro pochopení je také vhodné číst úvodní citát v širší souvislosti (viz odkazy v závorkách). Někdy je však k porozumění vhodné být přímo na místě a nechat na sebe působit jednotlivá zastavení zmíněné křížové cesty. A k tomu je každý srdečně zván. Pro ty, kdo tuto možnost nemají, se o toto propojení s kamenným poselstvím Romana Podrázského pokoušejí alespoň připojené fotografie.

První vydání této křížové cesty jsem u příležitosti svého jáhenského svěcení (25. června 1994) věnoval všem, které mě na mé tehdejší cestě doprovázeli. Nyní, po 20 letech od jeho vzniku, bych rád toto věnování rozšířil i na to množství dalších mých přátel, se kterými jsem mohl společně nést radosti i bolesti během svého působení v Klatovech, v Chodově, v Irsku i nyní v Chebu. A samozřejmě oběma svým rodičům, kteří již mezitím „vstali a šli ke svému Otci“ a já jsem měl tu milost je alespoň na kousku této jejich cesty k nebeské eucharistické hostině doprovodit.

V Chebu, 31. prosince 2012
Petr Hruška