Pár osobních postřehů z prvního dne kontinentálního setkání Synody o synodalitě v Praze z pozice jednoho z 390 online účastníků.

Byl jsem rád, že jsem se mohl ráno se všemi účastníky mohl propojit v modlitbě při slavení eucharistie. Kard. Hollerich povzbuzoval k odvaze na cestě.

Po deváté hodině, těsně po začátku dopoledního programu, vyvedla skupina policistů z vestibulu hotelu pana Ladislava Koubka, který příchozím delegátům rozdával otevřený dopis, ve kterém je seznamuje se svým osobním příběhem sexuálního zneužívání v církvi, žádá o zasazení se uznání přirozeného původu sexuální orientace, povzbuzuje ke kvalitnější formaci kněží v této oblasti a žádá, aby delegáti vyzvali biskupy, "kteří nezabránili sexuálním predátorům z řad kněží v jejich působení, ač o něm měli informace, aby rezignovali" a aby s oběťmi zacházeli "poctivě a citlivě tak, aby dále neprohlubovali jejich utrpení". Dopis je k dispozici ZDE. Z této situace se záhy stal mezinárodní skandál (viz ZDE), na který generální sekretář Rady Evropských biskupských konferencí COMECE, Manuel Barrios Prieto, reagoval tak, že pana Koubka, kterému se zatím ozvaly další čtyři oběti sexuálního zneužívání, pozval na oběd k osobnímu rozhovoru o jeho příběhu (viz jeho FCB profil ZDE). Komentář ke kauze na Seznam.cz.

Vstupní pozdravy a uvedení do metodologie celého setkání jsem zameškal, online ale mohl být Jindřich Fencl, který možná napíše více z jeho pohledu. V naší odpolední skupině se vícero účastníků pozitivně vyjadřovalo ke "Spirituálnímu uvedení" Tomáše Halíka. Spolu s ostatními texty je v různých jazycích ke stažení ZDE. Český překlad je pak ke stažení ZDE.

Dopolední naslouchání vstupům od první třetiny národních delegací (celkem 13) bylo pro mě docela únavné. Vždy dva zástupci té které biskupské konference přednášeli souhrnnou zprávu za svoji biskupskou konferenci (reagující na Dokument kontinentální etapy "Rozšiř prostor svého stanu"), každý měl na to 3 minuty, tj. 6 minut na jednu biskupskou konferenci. Zdálo se mi, že většina přináší velmi obecné teze, někteří popisovali situaci ve své zemi, zdálo se mi, že spíše menšina dle zadání odpovídala na tři otázky ze závěru dokumentu.

I tak bylo možné z příspěvků vytáhnout několik důrazů, které ve mně zarezonovaly. To nakonec bylo tématem sdílení se v odpolední pracovní online skupině (přítomní delegáti se sdíleli naživo). Osobně se mě např. dotkla vyjádření jako "synodalita je podstatně vztahová" (Anglie a Wels), "Je třeba se nejen adaptovat či aktualizovat, ale především se ptát, co pro dnešní církev chce Pán" (Bělorusko), "Je třeba znovu objevit koncept 'citu všech věřících pro víru' a promyslet koncept 'autority jako praticipativního procesu'" (Francie). Ale nejhlouběji jsem vnímal zmínky přítomné v příspěvcích minimálně čtyř či pěti delegací, které mluvily o zkušenostech se sexuálním zneužíváním a zneužíváním moci a vnímaly synodální reformu církve jako cestu k utváření prostředí, kde bude postupně možné naslouchat těmto hlubokým ranám, napomáhat k jejich uzdravení a spolupracovat na tom, aby něco podobného již nebylo tak dobře možné.

V odpolední anglicky mluvící pracovní skupině se nás pak sešlo 9 (kromě moderátora mám dojem že ze Skotska byli další účastníci z Německa, Francie, Polska, Skotska, Holandska a Česka). A musím přiznat, že teprve při tomto společném sdílení jsem trochu ožil a řekl si, že to má asi nějaký smysl být takto na dálku napojený na celý ten proces. Nejvíce jsem byl osloven příspěvkem účastnice z Polska, která mluvila o tom, jak se setkává s lidmi, kteří, doslova přeloženo, "jsou impotentní tváří v tvář kléru". Myšleno tak, že mnozí lidé v Polsku, když se potkají s knězem či biskupem, ztratí řeč, ztratí sílu, ztratí odvahu něco říct. Volala po "hluboké reformě a nutnosti hluboké změny v našich osobních životech (konverze), v naší mentalitě (proměna), v našich strukturách (reforma). Silné bylo také svědectví člena skupiny, který se prezentoval jako gay a mluvil o svém pocitu "bezdomovectví".

Bohužel jsme se během 1,5 hod. dlouhé skupiny nedostali ani všichni ke slovu při druhém kroku (v reakcích jeden na druhého), natož ke třetímu kroku (rozlišení tří bodů, které bychom chtěli ve středu sdělit na plénu). Ale prý to doženeme zítra a pozítří. :-)

Podvečerní referáty z "off-line" pracovních skupin pro mě opět byly příliš obecné na to, aby mě z nich něco oslovilo. Až když se pak v druhé části dostali ke slovu hosté či spontánně se do "volného dialogu" hlásící delegáti, vnímal jsem, že se zde rozhovor prohlubuje a začíná být i takto v plénu prostor pro Ducha.

Velmi se mi líbil spontánní příspěvek dvou představitelek Charity (Caritas Ukrajina a Caritas Evropa), které svědčily o společné cestě s lidmi ubitými, trpícími, mrznoucími, propadajícími beznaději a mluvili o naději, kterou samy ony při tomto doprovázení čerpají.

Důrazně zde také vystoupil německý biskup Georg Bätzing (Limburg), předseda Německé biskupské konference, který pravil, že je vděčný, že se snažíme naslouchat sobě navzájem a všem možným marginalizovaným skupinám, ale že vnímá, že v církvi stále ještě málo nasloucháme, nebo neumíme dostatečně hluboko naslouchat obětem sexuálního zneužívání a zneužívání moci a jejich hluboké a přetrvávající bolesti.

Od sedmi večer jsme pak byli pozváni na půlhodinovou večerní společnou modlitbu vedenou bratry a sestrami z komunity Taizé a jejich zpěv Veni Sancte Spiritus mi dodal naději, že i při pražském kontinentálním setkání Synody bude mít nakonec místo i Duch svatý. Začínám se těšit na zítřek. Kdo trochu vládnete angličtinou a italštinou, můžete se k nám připojit přes Live Streaming.

Až zpětně jsem si pak později večer uvědomil, že to, co mi během celého dnešního dne dělalo hodně dobře a co vidím jako obecnější nástroj pro prohloubení jakýchkoli podobných rokování, byly ty cca tříminutové pauzy, kterými byly prokládány jak příspěvky národních delegací, tak rozhovory ve skupině, ale i závěrečné reflexe v plénu. Připomnělo mi to "asterixové" pauzy při modlitbě žalmů v breviáři, o kterých jednou Hans Buob říkal, že to jsou skulinky, kterými se do společné recitace žalmů může vplížit Duch svatý. ;-)

Petr Hruška

Další zdroje:
  • Duchovní uvedení Tomáše Halíka je vám k dispozici v češtině ZDE.
  • Homilii pražského arcibiskupa Jana Graubnera z nedělní večerní úvodní mše svaté si můžete přečíst ZDE.
  • Fotogalerii z 1. dne pražského setkání najdete ZDE.
  • O svůj pohled na první den pražského setkání se s námi také podělil další z českých online účastníků Michael Martinek ZDE. 
  • Souhrn kauzy Ladislava Koubka k dispozici ZDE.
  • Web pražského setkání v několika světových jazycích najdete ZDE.