Co je to theocaching? A z jakých různých perspektiv o něm můžeme uvažovat? Co znamená "symbolické", "pastorační", "evangelizační" či "historicko-kulturní" pojetí theocachingu? 

Jak jsem začal přemýšlet o "theocachingu", to se můžete dočíst v odstavci Trocha pojmologie na agas.cz/theocaching. Když jsem pak trochu zagúgloval, potěšilo mě, že jsem nebyl první, koho napadlo slovní spojení "theocaching". Později jsem si nalezené přístupy pro přehlednost rozdělil do několika škatulek. S některými z nich si vás dovolím seznámit v následující reflexi.

Symbolické pojetí theocachingu

Slovní spojení "theo-caching" je někdy používáno prostě jako vyjádření některých symbolických inspirací, které při pohledu na geocaching či praktikování geocachingu napadají křesťana (podobně jako Ježíš formuloval svá podobenství při pohledu na procesy v přírodě, na všední život nebo na zvláštní události v životě člověka.

  • V tomto smyslu mě oslovil především článek Teocaching: Úvaha o geocachingu našeho života. Zde jeho autorka skrytá pod nickem Zdendanda používá počeštělou formu tohoto spojení ("teocaching") k tomu, aby hezky vyjádřila některé symbolické inspirace z běžného geocachingu pro křesťanský život. Něco podobného se mi honilo hlavou již dříve, když jsem sám či s partou kamarádů běhal po lese "za poklady", a měl jsem radost, že to už někdo dříve takto hezky vyjádřil.
  • Ještě dále v této symbolické inspiraci geocachingem jde Pavel Švacara na svém nádherném blogu Ledňáčkovy lístky na Boží hladině. V úvodu k sekci zvané Deocaching (tentokrát používající laninizující formu našeho sousloví, anóbrž latinsky Deus = Bůh) píše: "Těsně předtím, než tomu (tj. geocachingu) propadne úplně, ho třeba napadne, zda by se této prospektorské touhy nedalo využít k hledání pokladů trvalejšího rázu. A co je trvalejšího než stopy, které ukrývá v našem okolí Bůh..." Poté tuto základní symboliku objevování Božích stop v našem životě trefně rozvíjí jak ve svěle základních termínů běžného geocachingu (keš, GPS, owner, TFTC, logy či mikrokeše; už zde chybí snad jen CITO ;-), tak také ve světle zkušeností, které takový "kačer" (lidové označení vyznavače geocachingu) při svém lovu běžně dělá (splašená šipka, blázni, nejsi daleko, vyšlapané stopy).
  • Když jsem pak zabrousil i do cizojazyčných vod, vykouklo na mě podobné pojetí tohoto slovního spojení z (bohužel již dlouho neaktualizovaného) blogu Theocaching, kde jeho autorka o tomto termínu říká: "Je to slovíčko, na které jsem přišla díky propojení svého nadšení pro theosofickou modlitbu s momentální fascinací mé dcery geocachingem... Pro mě  theocaching znamená nalézání skrytých míst v mém životě, které má pro mě Bůh připravené, abych si na nich všímala toho a naslouchala tomu, co on sám mně chce o těchto oblastech říct." Podobně se v tomto smyslu na webu vyskytuje i latinizující verze deocaching.

  • Myslím, že v tomto symbolickém propojení je ještě hodně co objevovat; o něco z toho jsem se z hlediska momentálního prožívání své farářské služby pokusil ve svém článku Slovo faráře: Theocaching.com.

Pastorační pojetí theocachingu

V dalším, nyní spíše praktickém pastoračním významu, používají toto slovní spojení některá křesťanská společenství pro označení konkrétních pastoračních akcí a aktivit, které jako jeden ze svých nástrojů používají postupy a praktiky převzaté z geocachingu, ale náplň jednotlivých keší či celých jejich sérií je úžeji zaměřená na biblický či obecně křesťanský obsah.

  • Příkladem může být přístup vylíčený na dalším (také však již delší dobu neaktualizovaném) blogu s názvem theocaching: "TheoCaching je spirituální dobrodružná hra. Používá tištěné průvodce, bibli a GPSku. TheoCaching zahrnuje dobrodružství, reflexi, týmovou spolupráci, objevování nového a duchovění uvědomování. Má něco příbuzného s dávnou křesťanskou praktikou chůze labyrintem, avšak na místo cesty do nitra, do hloubky, je zde spíše důraz na cestu ven, do šířky. Nutnost hledání vede účastníky k uvědomění si jak očividných, tak na první pohled skrytých prostorů setkání. Používání GPSky může účastníky vést k hlubšímu uvědomění si toho, jak jsou mnohé věci mezi sebou navzájem propojené. Předpokládá se také, že do hry zapojení poutníci se o své poznatky a reflexe následně podělí na webových stránkách theocaschingu."Vizí tohoto v r. 2007 iniciovaného univerzitního projektu byla snaha "propojit příběhy (míst a času), které vyjevují větší pravdy. Právě díky tomuto propojení můžeme zakoušet přítomnost a pokoj Boží..." Zdá se však, že v praxi se theocaching v tomto pojetí samostatné "větve" geocachingu zatím neprosadil, samotný projetk prezentovaný na těchto stránkách se dále nerozvíjí a "spiritulálně zaměřené" keše spíše zůstávají integrovány do geocaching.com (jak je nakonec konstatováno i autory tohot projektu, viz zde).
  • Tento "pastorační přístup" je však i nezávisle a neformálně používán v mnoha křesťanských skupinách, jak o tom svědčí různé pozvánky roztroušené po webu (viz např. zde či zde).
  • Prvními vlaštovkami tohoto přístupu k theocachingu v naší farnosti jsou pak již zmiňované akce jako Letní dovádění v Domaslavi, Chrtí kačeři, Cesta do středu Země aneb Otengrunský drak nebo Loučení s létem aneb Veselá pouť pro malé, velké i největší. Sice zde zatím nevyrábíme vlastní kešky, ale využití cest za kešami prezentovanými na geocaching.com může, myslím, být také velmi dobrou pastorační (přinejmenším komunitotvornou, ale i preevangelizační) aktivitou pro malé i velké.
Evangelizační pojetí theocachingu

Z pastoračního pojetí vychází i další "škatulka" theocachingu, která svůj přístup ale ještě dále zužuje na evangelizační služební rozměr a theocaching (ať už pochopený prakticky či symbolicky) chápe jako způsob, jak zprostředkovat radostnou zvěst o Božím království přicházejícícm v Ježíši Kristu co nejšíršímu "publiku".

  • Jedno ze svědectví o tomto přístupu zprostředkovává např. Emmanuel na svém blogu To the end, v článku Theocaching and Alliteration. Zde vyslovuje přesvědčení, že "je důležité, aby nadšení následovníci Ježíše trávili svůj volný čas v křesťanském duchu mimo tradiční čtyři stěny svého kostela". Příkladem jedné z těchto odpočinkových aktivit, díky kterým mohou křesťané přirozeně navazvovat vztahy s mnoha dalšími lidmi a spolu s nimi jít cestou odkrývání Božího království a modlit se za ně, je právě geocaching.
  • Ještě konkrétnějším příkladem tohoto evangelizačního pojetí pak může být to, co se někdy nazývá "prorockou evangelizací". Jack Thomas na svých stránkách Celebrate God. Enjoy Life. Love People v článku Geocaching. vs. Theocaching zmiňuje, že někteří propagátoři "prorocké evangelizace" dnes navrhují označovat tento přístup "treasure hunting" ("hledání poklad") či právě "theocaching". Konkrétně: "Cílem je najít poklad, který je ukryt hluboko v životě lidí. Každý má v sobě poklad 'věcí, které Bůh do něj vložil nebo které v něm chce činit'. Tyto věci je jen třeba odkrýt skrze modlitbu a dotazován se Boha. Cílem je strávit čas v modlitbě a klást si při tom tři otázky: (1) Kde potkám tohoto člověka či tyto lidi? (v Kauflandu, v tělocvičně, na poště, atd.) (2) Jak tito lidé budou vypadat? (muž, žena, barva košile, barva vlasů, velikost, atd.) (3) Co jim Bůh chce říci? (Naslouchej Božímu hlasu k těmto lidem, kterým chceš žehnat). Jakmile dostaneš odpovědi na tyto tři otázky, je na čase se zvednout, najít tyto lidi a žehnat jim (Theocaching). Já osobně jsem se rozhodl, že budu důvěřovat, že má Bůh takto pro mě připraveného aspoň jednoho člověka týdně. Toužím po tom, abych mohl takto od Boha každý týden slyšet alespoň o jednom člověku, za kterého se můžu modlit a žehnat mu slovem od Pána. Pane, daruj mi správný download!!!"
  • Myslím, že i toto pojetí, mimochodem blízké biblickému poslání "od nynějška budeš lovit lidi" (Lk 5,10), je velmi inspirující a burcující. Bylo by hezké se uzavřít v geocachingových či theocachingových hříčkách a přitom nevnímat svět kolem nás skrývající ohromné množství pokladů, ale také čekající na to, že se s ním podělíme o ty poklady, které jsme už objevili. Možná, že něco v tomto duchu by bylo možné vymyslet třeba v rámci nějaké Noci kostelů, ale hlavně se tím nechat inspirovat v osobních životech a v životech našich malých společenství a rodin.
Historicko-kulturní pojetí theocachingu

Poslední škatulkou "theocacingu", která na mě při mém malém výzkumu pramenů vykoukla, je přístup, který se snaží pomocí běžných nástrojů a postupů geocachingu zcela v duchu této celosvětové hry nasměrovat "kačera obecného" na místa zajímavá, cenná, málo odkrytá, a to konkrétně na místa nějak kulturně či historicky spojená s životem některé církve, sboru či farnosti, případně s historií křesťanství obecně.

  • Příkladem keší, které přímo na geocaching.com nesou označení "theocaching", může být multikeš provázející po historických zajímavostech spojených s životem některého církevního společenství (Theocaching Series I), multikeš vedoucí k různým kostelům a modlitebnám několika církví v jedné oblasti (Theocaching in Tallinn) nebo mysterka (tj. keš spojená s řešením nějaké hádanky) uvádějící do historie daného společenství (Theocaching Series II).
  • Podobných keší na geocaching.com pak je samozřejmě povícero, i když třeba v názvu nemají slovíčko "theocaching". Příkladem z našeho okolí může být (bohužel již archivovaná) chebská "kostelní série" (Mikuláš a Alžběta, Bartoloměj, Evangelický kostel, Klára a Františkáni), ale také další zajímavé blízké "církevní" kešky u "sousedů" (jako např. waldsassenská bazilika, waldsassenský klášter, archivovaná Lurdská jeskyně, Kappl či Allerheiligenkirche).
  • Příkladem takovéto "historicko-kulurní" theocachingové keše v naší oblasti by mohlo být např. založení keše Chrámu zbývá naděje, která by "lovce" provedla po zbořených či nepoužívaných kostelích v Chebu či širším okolí v duchu prezentace na Noci kostelů 2010, případně bychom, jak už bylo zmíněno, mohli theocaching použít ekumenicky i jako jednu z aktivit Noci kostelů a pomocí GPSky provést účastníky Noci všemi církevními objekty do Noci zapojenými (EDIT: k tomuto je nakročeno v rámci projektu Zmizelé kostely).
Závěrečné shrnutí

Je samozřejmé, že výše načrtnutá pojetí z pastoračně-teologického hlediska mohou vyvolávat mnoho otázek. Jednou ze základních, kterou si kladu, je otázka, zda je až tak nutné z něčeho, co je zajímavou variantou čehosi obecně lidsky srozumitelného, hned dělat nějakou zvláštní "křesťanskou odnož" (a tím ji znovu bezpečně uzavřít mezi ony "čtyři tradiční stěny našich kostelů", které ve výše zmiňovaném článku kritizuje Emmanuel. Samotný jev geocachingu a jeho bleskové celosvětové rozšíření (poslední dobou i u nás nabývající charakteru nějaké "nové vlny", viz např. zde) by také samozřejmě stál za samostatnou reflexi. Na to ovšem není v tomto krátkém přehledu místo.

Hlavním účelem této reflexe byl pokus rozlišit v pomalu se množících pramenech na téma křesťanského pojetí geocachingu ("theocaching") základní přístupy a nabídnout jejich stručný přehled k dalšímu promýčlení či inspiraci. Pokud se o to někdo další pokusí, budu jen rád, když se ozve.

Petr Hruška

 

PS: Nedávno mě napadlo, zda by nebylo lepší místo "theocaching" používat výraz "zoocaching" (který by mohl být jakýmsi "zlidštěním" geocachingu, ale na druhé straně by nesváděl k jeho přílišnému "zbožštění"). Prostě něco v duchu motta naší farnosti "Žít život sloužící Životu" (řecky "zoé" = život). No a ejhle, záhy jsem zjistil, že tento termín je již obsazen: "U moderních 'hledačů pokladů' se inspirovali zoologové, kteří chtěli podnítit zájem lidí o zvířata. Zatímco ve hře zvané geocaching lidé hledají a sbírají různé předměty, se zoocachingem objevují zajímavé živočichy." (Nový sport: lidé nehledají poklady, ale zajímavá a vzácná zvířata). No a pokud by to někomu nestačilo, může s pomocí GPSky dneska dokonce hledat i knihy (viz projekt Knihoběžník).