Článek z podzimu 2021 zamýšlející se ve světle prvních zveřejněných informací nad začínajícím procesem celosvětové synody o synodalitě z 21. září 2021

Za synodální církev: společenství, spoluúčast, poslání

Dne 21. května 2021 vyšel na Vatican News (ZDE) článek nazvaný "Nová forma biskupské synody", o čtvrt hodiny později převzatý i serverem Cirkev.cz (ZDE). Článek na první pohled nenápadný, při bližším pohledu však informující o pokusu o poměrně revoluční (nebo spíše zdravě reformní) posun v katolické církvi na celosvětové rovině. V úterý 7. 9. 2021 pak byl ve Vatikánu vydán přípravný dokument synody doplněný o praktickou realizační příručku (tzv. "vademecum").

Dovolím si zde zmíněný článek z Vatican News téměř celý převzít (v běžném či tučném písmu) a doprovodit několika vysvětlujícími či interpretujícími komentáři (označenými kurzívou uvedenou "PH"). Více k synodě o synodalitě najdete na www.synoda.cz, případně na farnostcheb.cz/synoda.

Ve dnech 9. a 10. října zahájí papež František tříletý synodální proces rozdělený do tří fází, na diecézní, kontinentální, univerzální.

PH: Obratem "synodální proces" zde je myšlen především průběh vlastní biskupské synody (tedy poradní shromáždění biskupů z celého světa spolu s papežem), ale také tím může být zároveň míněn i vnitřní pohyb v celé církvi, které se poslední desetiletí vydala na cestu od církve striktně hierarchické (spravované autoritativně odshora dolů), k církvi synodální (tj. k církvi hledající i ve svých rozhodovacích strukturách vyváženosti mezi "hierarchickým principem" zabezpečujícím zakořenění v počátcích evangelia v Kristu a "synodálním principem" zabezpečujícím zakořenění v Božím lidu putujícím teď a tady tímto konkrétním světem; řecké slovo "syn-hodos" znamená "společná cesta"). 

(Tento synodální proces) bude spočívat v konzultacích a rozlišování.

Slovo "konzultace" (podobně jako dialog, participace, spoluúčast, společenství apod.) jsou slova používaná v církevních dokumentech již nejpozději od II. vatikánského koncilu (1962 - 1965), zatímco slovo "rozlišování" přinesl do centrálních církevních dokumentů právě papež František. Zdá se, že tímto důrazem na (duchovní) rozlišování (jak je chápané především v ignaciánské tradici) se papež snaží do procesů, které jsou jinak praktikované i v rámci rozhodovacích či řídících grémií v ostatních organizacích, vnést právě to typicky křesťanské, co tyto procesy bude vždy odlišovat od procesů čistě demokratických. 

(Tento synodální proces) vyvrcholí shromážděním Biskupské synody v říjnu 2023 v Římě. Jak zdůrazňuje sekretář Synody, jde o to, aby se do celého procesu více angažoval Boží lid. “Proces rozhodování začíná v církvi vždy nasloucháním, protože jedině tak lze pochopit, jak a kam chce Duch vést církev,” říká kardinál Mario Grech.

Průběh synodálního procesu popisuje 21. 5. 2021 vydaný dokument sekretáře synody potvrzený papežem Františkem. Podle něho se synodální shromáždění v Římě odsune o rok později než se původně plánovalo. Téma synody však zůstává stejné: Za synodální církev: společenství, spoluúčast a poslání

PH: Nejen téma synody je jedinečné (protože tématem není nějaká konkrétní oblast života či služby církve, ale celkový styl jejího fungování). Jedinečná bude i její forma (do synodálního procesu budou vtaženy všechny diecéze - a v nich, jak lze očekávat, i jednotlivé farnosti). Poselstvím této synody tedy nebude skryto pouze v dokumentu, který z ní vznikne, ale zároveň také v samotném jejím průběhu. Je dobře ovšem také věnovat pozornost vlastnímu tématu synody, které nezůstává jen u reflexe vnitřního fungování církve, ale zaměřuje se na její "poslání". Přičemž toto vnitřní fungování církve musí být chápáno vždy jen a pouze jako nástroj naplňování tohoto poslání.  

Integrální synodální proces

"Integrální synodální proces se bude autenticky realizovat pouze tehdy, budou-li do něj zapojeny jednotlivé místní církve,” zdůrazňuje dokument.  Autentické zapojení místních církví se může uskutečnit pouze tehdy, pokud se na něm budou podílet také zprostředkující orgány synodality, tj. synody katolických východních církví, rady a shromáždění církví sui iuris a biskupské konference se svými národními, regionálními a kontinentálními institucemi.

PH: "Integrálním" procesem se zde myslí proces vše zahrnující, komplexní, celostný. "Místními církvemi" se zde míní buď diecéze (v našem případě Plzeňská diecéze), nebo diecéze sdružené v rámci jednotlivých biskupských konferencí (v našem případě česká a moravská církevní provincie). Proto bych si zde dovolil předpokládat, že aby tento proces byl "integrální" a "autentický" i na té naší, diecézní úrovni, budou do něj s velkou pravděpodobností muset být vtaženy také ony "zprostředkující orgány synodality", které fungují na diecézní rovině: diecézní kněžská rada, diecézní pastorační rada a pastorační rady farností. 

Podle přání vysloveného papežem Františkem při oslavách 50. výročí ustavení synody v říjnu 2015, aby "laici, pastýři a římský biskup" šli společnou cestou, dochází tedy k další “decentralizaci” synodního procesu. Jeho slavnostní zahájení proběhne ve Vatikánu za přítomnosti papeže ve dnech 9. a 10. října 2021.

Diecézní fáze: Konzultace a účast Božího lidu

Jednotlivé církve (diecéze) zahájí synodální proces v neděli 17. října 2021 pod vedením diecézního biskupa. Cílem této fáze je konzultace Božího lidu, proto sekretariát biskupské synody zašle přípravný dokument doplněný dotazníkem a Vademecum (tj. jakýsi "návod k použití") s návrhy pro konzultace v každé místní církvi. Stejný dokument bude zaslán úřadům kurie, uniím představených a vyšších představených, společnostem a sdružením zasvěceného života, mezinárodním laickým hnutím, univerzitám nebo teologickým fakultám.

PH: Z toho se opravdu zdá, že tento nový formát synody předpokládá zapojení církve ve všech jejích údech, a to zapojení přiměřeně strukturované, napomáhající tak tomu, aby opravdu nikdo nebyl pominut. Věřím tomu, že toto zapojení všech lze docela dobře zorganizovat, i když jednoduché to nebude. Nejspíše se bude muset dít přes zavedené "orgány participace" (prostředí spoluúčasti), kterým jsou ve farnostech především pastorační rady. Ovšem klíčový bude onen zpětný proces, jak toto zapojení a možnost vyslovení se všech věrně ("autenticky") odzrcadlit zpět na oněch vyšších rovinách synodality, ke kterým to bude nutně směřovat. Konkrétně: Jak to, co v pastorační radě (nebo při shromáždění farnosti, případně v nějakém "synodálním kroužku") v Horní Dolní řekne jakýsi Honza Vomáčka, může také pak doletět až ke sluchu všech biskupů či dokonce papeže? Je je vůbec možné, aby tam doletělo všechno? A pokud ne, kdo a na základě jakých kritérií bude tyto vstupy ze "základny" zpracovávat, interpretovat, zevšeobecňovat a posílat "nahoru"? Zdá se, že na něco z toho je pamatováno: 

Každý biskup do října 2021 pověří ve své diecézi člověka zajišťující kontakt s biskupskou konferencí; biskupská konference (z původního "který" podle anglické verze článku opravil PH) pak určí další zodpovědnou osobu nebo tým pro komunikaci s generálním sekretariátem synody. Diecézní rozlišování vyvrcholí "předsynodálním setkáním". Příspěvky budou zaslány biskupské konferenci.

PH: Jak to ale bude fungovat v praxi, to nejspíše bude hodně záviset na kultuře synodality a dialogu, jaká se v té které diecézi či farnosti doposud praktikovala či rozvíjela. Bylo by dobré, kdybychom se jí alespoň ten zbývající půlrok do zahájení synodního procesu mohli nějak systematicky učit. 

Biskupové, shromážděni ke společnému rozlišování (z původního "po období rozjímání" podle anglické verze článku opravil PH), vypracují syntézu, která bude zaslána generálnímu sekretariátu synody. Tato první fáze potrvá do dubna 2022. Po získání podkladů bude vypracováno první Instrumentum laboris (tj. pracovní, předběžný dokument k diskuzi), které bude v září 2022 zveřejněno a rozesláno partikulárním církvím.

PH: Zde je dobré, že to, co se postupně "přežvejká" a zobecní při cestě oněch podnětů "nahoru", bude pak po příslušném zpracováním posláno opět "dolů", do "partikulárních církví" (tedy do diecézí, potažmo možná i do farností), kde bude možnost tento provizorní pracovní dokument (v duchu duchovního rozlišování) připomínkovat.

Kontinentální fáze: Dialog a rozlišování

Tím začíná druhá, kontinentální fáze, která je naplánována od září 2022 do března 2023, a jejím úkolem bude vést dialog o Instrumentum laboris.

PH: Jak jsem zmínil už výše, není úplně jasné, na jaké rovině se tento dialog nyní povede. Je možné, že nepůjde už zpět do diecézí, ale zůstane na úrovni delegátů biskupských konferencí zastoupených v nějakých kontinentálních reflexivních skupinách (v našem případě na rovině Evropy). 

Na závěr svých diskuzí, každá kontinentální skupina (opravil PH dle anglické verze článku) vypracuje finální dokument, který v březnu 2023 zašle generálnímu sekretariátu. Tento sekretariát pak, na základě těchto kontinentálních dokumentů, vypracuje druhé Instrumentum laboris, které bude zveřejněné v červnu 2023.

Univerzální fáze: Biskupové v Římě

Synodální proces vyvrcholí v říjnu 2023 slavením shromáždění biskupů v Římě podle postupů stanovených v apoštolské konstituci Episcopalis Communio.

PH: Zde se tedy bude konzultovat, sdílet a rozlišovat pravděpodobně nejprve v rámci jazykových či jinak strukturovaných skupin, později pak na plénu celé synody. Synoda nejspíše vydá vlastní, dvoutřetinově schválený dokument, který pak papež přijme za svůj, případně k němu vypracuje svůj vlastní komentář formou Apoštolské exhortace. 

Co lze nakonec od celého tohoto procesu očekávat? Osobně myslím že stejně důležitá (či možná i důležitější) bude samotná cesta, kterou takto společně v celé církvi projdeme, než vlastní dokument či dokumenty, které z této cesty vzniknou. I když tyto dokumenty, pokud budou autentickým svědky této cesty, budou moci na nějaký čas posloužit jako důležité ukazatele pro cestu další.

Pro cestu, na které, jak osobně doufám, už nebudeme k životu potřebovat slovíčka jako "laici" či "hierarchie", protože si vystačíme se slovy jako společenství "Božího lidu", "bratří a sester" či "věřících" se společným posláním, uprostřed kterého má každý svoji jedinečnou roli či službu a ve kterém jedna ze svátostí, svátost svěcení, slouží jako živé a služebné znamení královského kněžství všech a spojení s poselstvím, smrtí a životem Ježíše Krista, jediného kněze Nového zákona.

Základní fáze: Farnost a pastorační rada

PH: Ať už bude výše nastíněný synodální proces doprovázen jakkoli a ať už jej budou v našich zeměpisných šířkách doprovázet nadšenectví ("Konečně něco, co se podpořeno přímo z Říma musí po tolika předchozích pokusech přeci povést!") či spíše skepse ("To dopadne stejně a vyšumí stejně, jako před lety dopadl a vyšuměl Plenární sněm katolické církve v Čechách a na Moravě!"), myslím, že je hodně na nás, jak tuto šanci uchopíme.

Možná pro začátek tím, že se znovu po čtyřech letech podíváme na "zoubek" našemu farnímu procesu výběru bratří a sester do pastorační rady naší farnosti (které v červnu 2021 skončil mandát), najdeme po covidovém půstu od vztahů a rozhovorů k sobě opět cestu, oživíme, rozlišíme a dotvoříme naši pastorační vizi a pro doprovázení na cestě k této vizi vybereme několik bratřích a sester z farnosti jako nové pastorační radní. A s jejich pomocí se pak jako farnost vydáme na "společné putování" Božího lidu, který má odvahu "společně snít", jak nás k tomu krásně povzbudil papež František ve své encyklice Fratelli tutti:

„'Máme zde úžasné tajemství, které nám ukazuje, jak snít a proměnit náš život v nádherné dobrodružství. Nikdo ať nemusí počítat s životem v osamění. … Potřebujeme společenství, které nás podporuje a pomáhá nám, v kterém si můžeme navzájem pomáhat hledět do budoucnosti. Jak důležité je společně snít! … Jsme-li sami, vystavujeme se nebezpečí, že uvidíme přeludy, věci, které tu nejsou. Ale sny, ty se vytvářejí společně.' Sněme tedy jako jedna lidská rodina, jako souputníci s týmž lidským tělem, jako děti jedné země, která je naším společným domovem, každý s bohatstvím své víry a svého přesvědčení, každý svým vlastním hlasem, všichni jako bratři a sestry!"

(papež František, Fratelli tutti, čl. 8)

Podle článků na Vatican News
zpracoval Petr Hruška