Článek "Zahrada jako modlitba" jsem napsal v roce 1995 v Klatovech pro časopis AD a vzpomínám v něm na to, co mě v mém dětství ovlivnilo ze "zahradní spirituality" mého táty.
Řidič dostane nového závozníka. Jedou po Praze, dojedou na první křižovatku se semaforem a řidič ji profrčí na červenou. Závozník: „Co to mělo být? Vždyť tam byla červená!“ Řidič: „Takhle jezdí frajeři.“ Jedou dál a další křižovatku projede řidič opět na červenou. Závozník: „Vždyť tam zase byla červená!“ Řidič: „Takhle jezdí frajeři.“ Jedou dál a přijedou ke křižovatce, kde na semaforu svítí zelená. Řidič zabrzdí tak prudce, že závozník málem proletí předním sklem. Závozník: „Jak to jezdíš? Vždyť máme zelenou!“ Řidič: „No jo, ale co kdyby jel nějaký frajer?“
