Pastorační fórum k dopisu biskupa Františka

V pátek 17. ledna se od 17:00 hod. sešlo asi třicet farníků ke mši svaté se společnou modlitbou za diecézi, biskupa a farnost. Kázání se odvíjelo ve světle evangelia o povolání ke zřeknutí se (tj. vstupu do svobody od) majetku a ve světle života dnešního světce sv. Antonína Poustevníka.

Pastorační fórum pak pokračovalo po mši rozhovorem nad biskupovým dopisem Credidimus caritati, na který již pak zůstala již jen zhruba polovina účastníků mše...

Nejprve jsme shromažďovali další podněty k první části biskupova dopisu na téma evangelizace.

Účastníci doporučovali např. Kurzy Alfa (viz www.katolalfa.cz) či veřejné přednášky a svědectví osobností;
mluvili jsme o důležitosti srozumitelného jazyka, kterým se dělíme o zkušenost víry;
bylo zdůrazněno, že nelze sázet jen na informace, ale také je třeba klást důraz na předávání zkušeností;
bylo navrhováno hledat cesty k tomu, jak naše chrámy nabízet veřejnosti jako „místa spirituality“;
zvažovali jsme různé cesty, jak růst ve schopnosti evangelizovat (věřící s darem evangelizace) a v dovednostech sdílení a svědectví (všichni);
vzhledem k poslání hlásat evangelium bylo konstatováno, že je třeba „umět to“ (praxe), že je k tomu třeba vytvářet „prostory“ (organizace), a že je k tomu třeba sebrat „odvahu“ (motivace);
zvažovali jsme vhodnost kurzů a seminářů o evangelizaci (a Evangelii gaudium papeže Františka vzít jako základ…);
byla připomenuta nutnost všímat si osobně jednotlivých lidí, věnovat se jim a vstupovat do jejich světů…

Na závěr této první části diskuze jsme se snažili pojmenovat základní postoje nezbytné pro sdílení víry:

láska, nepovýšenost, pokora
svatost, spiritualita, autentičnost
otevřenost, normálnost
osobní setkání tváří v tvář
informace a motivace
modlitba, počítání s charismaty
osobní i společné napojení na JK

Ve druhé části setkání jsme se pak dělili o podněty ke druhé části dopisu na téma církevních financí. K diskuzi nám tentokrát posloužila druhá část seriálu „Restituce jako šance“ věnující se hospodaření diecéze v „porestitučním“ období. Nejprve jsme se věnovali oblasti možných finančních úspor a poté oblasti potenciálních nových zdrojů.

Možné úspory byly viděny v těchto oblastech:

Provozní: elektřina, teplo, služby; či možnosti využití dotací jako zdroje pro investice do způsobu vytápění, který by pak do budoucna přinesl úspory…
Majetkové: možnosti zbavení se zátěžových budov…
Personální: možnosti více rozvíjet dobrovolnickou službu a dobrovolnickou spolupráci preferovat před placenými úvazky (s čímž ale souvisí riziko, že se více zatíží farář administrativou a nevyužije se potenciál týmové pastorace) a možnost částečné dobrovolnické práce samotného faráře, který by byl placen např. jen na půl úvazku a zbytek by měl civilní zaměstnání…
Koncepční: v některých oblastech farní pastorace je možné zvážit, zdali ten či onen projekt či službu má farnost či charita provozovat, opustit, či podpořit v této oblasti nějakou jinou organizaci…

Možné zdroje lze spatřovat např. v těchto oblastech:

Podnikání: např. v turismu, zemědělství, lesním hospodářství, službách…
Dotace: především od místní samosprávy na konkrétní projekty, méně budou po restitucích fungovat dotace od krajů a státu
Sbírky a dary: zde je vhodná kreativita (viz Tříkrálová sbírka, možnost propojení se svědectvím, rozdávání letáků o farnosti a charitě…); účelové sbírky a účelové fondy na oblasti, služby, projekty či konkrétní platy (pro dárce výhoda konkrétnosti a transparentnosti, pro příjemce nevýhoda vázanosti); neúčelové sbírky (nutnost důvěry, důvěryhodnosti a transparentnosti)…
Závazné dárcovství (tzv. „desátek“): nezbytná je dobrovolnost, zároveň informovanost („Co“), osobní vedení, formace, svědectví („Proč“), ale také poskytnutí konkrétních nástrojů a postupů („Jak“)…
Propojení oblastí věnování času, schopností a majetku (Time – Talents – Treasures)…
Ujasnění si rovin financování (služba, projekt, oblast, farnost či farní charita, vikariát, komunity či hnutí, diecéze, diecézní charita, místní církev, univerzální církev)…
Podpůrné prostředí: osobní příklad farního týmu a pastorační rady; informovanost o práci pastoračních pracovníků a faráře (letáčky, osobní kontakt, malá společenství); nové nástroje (on-line brány, seznamy potřebných naturálií a materiálu, seznamy co je potřeba zajistit za služby apod.); možnost spolurozhodování či alespoň ovlivňování hospodaření (kompetence PRF a ERF, pravidelnost „valné hromady“, finanční limity hospodaření, povinnost informování – konzultace – schválení… apod.)…