Ke končícímu Týdnu manželství vytahuji tento stařičký článek, ve kterém představuji knihu Výzva lásky, kterou jsme v roce 2009 přeložili se skupinkou studentů a v roce 2011 jí pak vydalo nakladatelství Návrat domů, a s knihou související film V jednom ohni (Fireproof). Náklad knihy je již rozebrán, proto si dovoluji níže zprostředkovat odkaz na její pracovní překlad a česky dabovanou verzi filmu. Film je tak trochu slaďák, kniha možná pro některé moc didaktická, ale mnohým jedno či druhé v jejich vztahu prý hodně pomohlo.

„Písmo říká, že Bůh zamýšlel a stvořil manželství jako něco velmi dobrého. Manželství je nádherným, drahocenným darem. Bůh používá manželství k tomu, aby nám pomohl odstranit osamělost, rozmnožit naši plodnost, založit rodiny, vychovávat děti, radovat se ze života a aby nás mohl zahrnovat požehnáním vztahové intimity. Avšak k tomu všemu manželství také navíc ukazuje na naši potřebu růstu, na potřebu vypořádat se s našimi vlastními problémy a s naším vlastním sobectvím za pomoci našeho celoživotního partnera. Pokud jsme učenliví, naučíme se oné jediné věci, která je v manželství nejdůležitější – milovat. Toto mocné pouto nás vede po stezce, na které se učíme jak druhého nedokonalého člověka milovat bezpodmínečně. A to je nádherné. A ovšem také obtížné. A v každém případě život proměňující.“

Těmito slovy začíná kniha Stephena a Alexe Kendrickových nazvaná Výzva lásky (Love Dare) z roku 2008. V českém překladu knihu vydalo nakladatelství Návrat domů v roce 2011. Náklad je však rozebrán, proto si dovoluji zde zpřístupnit pracovní překlad knihy:

Kniha Výzva lásky

Kniha (která se ve světě stala záhy bestsellerem – v roce 2011 jí bylo prodáno již přes tři miliony výtisků a dalších tři a půl milionu bylo v tisku) je koncipována jako čtyřicetidenní pouť vedoucí k novému odkrytí moci bezpodmínečné partnerské lásky zakořeněné v Boží lásce k nám. Každý den této cesty je diskutován určitý jedinečný aspekt lásky, každý den je čtenář vyzván udělat něco velmi konkrétního pro svého partnera a každý den je v knize místo pro vaše vlastní poznámky zachycující to, co jste se o sobě, o druhém či o lásce samotné ten den dozvěděli a co momentálně prožíváte.

Ovšem cesta, na kterou tato kniha zve, není žádnou zamilovanou procházkou růžovým sadem. Naopak – hned na úvod zde najdeme následující varovná slova:

„Přijměte, prosím, tato úvodní slova jako varování. Tuto čtyřicetidenní cestu totiž nelze brát na lehkou váhu. Je to náročný a často obtížný proces. Avšak je to také proces, který je velmi naplňující. Přijmout tuto výzvu vyžaduje rozhodnou mysl a velkou odhodlanost. Není dobře, pustíte-li se do ní jen tak na zkoušku. Ti, kteří to předčasně vzdají, se tak totiž připraví o velký zisk. Jestliže se zavážete věnovat se této výzvě denně po čtyřicet dní, může to změnit vaše životy a vaše manželství. Zkuste tyto stránky chápat jako odkaz těch, kteří touto cestou prošli před vámi.“

Film Fireproof aneb Zkouška ohněm

A právě tento rozměr, rozměr podpory těch, kteří touto cestou prošli před námi, je v pozadí silného příběhu, který byl zpracován do filmové podoby desítkami dobrovolníků z jednoho křesťanského sboru pod vedením malého týmu profesionálů. Film se jmenuje Fireproof (do češtiny nadabovaný pod názvem V jednom ohni).

Hlavní postava filmového příběhu, kapitán Caleb, ve své profesi hasiče velmi poctivě žije podle staré hasičské zásady: „Nikdy neopouštěj svého partnera, když zaostává.“ Doma, v uprostřed ochlazujících se vztahů svého manželství, však žije podle svých vlastních pravidel. Když Calebovo manželka Catherine dospívala, vždy snila o tom, že si jednou vezme milujícího a statečného hasiče… podobného jejímu vlastnímu dědečkovi. Nyní, sedm let po svatbě, Catherine marně dumá nad tím, kdy přestala být pro svého manžela „dost dobrou“.

Když je už rozvod na spadnutí, Calebův otec přesvědčí svého syna, aby se ještě pokusil o jeden 40-denní experiment… o jakousi „výzvu lásky“… Caleb nakonec souhlasí, i když spíše kvůli svému otci, než že by ještě věřil v záchranu svého manželství. Když navíc Caleb zjistí, že témata jednotlivých dní úzce souvisí i s křesťanskou vírou, kterou jeho rodiče nedávno objevili, stává se ještě více nedůvěřivým… Pak se v něm ale přeci jen něco pohne…

Avšak není již příliš pozdě, aby dokázal udělat své manželství „ohnivzdorným“? Caleb ve svém zaměstnání znovu a znovu zachraňuje životy cizích lidí. Nyní před ním stojí úkol zachránit srdce své vlastní ženy…

Petr Hruška

Související materiály v angličtině:

 

Ukázky z knihy:

PŘEDMLUVA

Překládat tuto knihu pro mě bylo velkou radostí. Kniha mě zaujala už na první přečtení především svojí formou jako psychologicky zdravě vyvážená, duchovně a biblicky solidně ukotvená a zároveň prakticky jednoduše použitelná příručka vhodná jako „průvodce na cestě“ pro manželské páry, která zároveň respektuje, že ne vždy oba z partnerů jsou křesťané.

Navíc jsem při hlubším studiu knihy stále více žasnul, jak různé církevní tradice, tedy konkrétně baptistická (v případě autorů této knihy) a katolická (v případě mém a mých spolupracovníků), různými cestami a za použití různých přístupů k biblické či teologické reflexi docházejí v mnoha ohledech k velmi podobnému obrazu o Božím plánu pro manželství.

Pokud bych měl vyzdvihnout jeden z aspektů, které jsem v poselství této knihy obdivoval, pak bych asi musel především zmínit její respekt k emocionální či „toužící“ stránce lásky (erós) spojený s jasným pozváním tento rozměr neustále „zúrodňovat“ postojem lásky „rozhodné“ (agapé) a s povzbuzením k tomu, abychom sílu, motivaci a uzdravení k této „rozhodnosti“ zas „toužebně“ čerpali z Boží bezpodmínečné (a tedy z Boží strany opět „rozhodné“) lásky k nám. Tyto důrazy autorů Výzvy lásky dle mého názoru velmi souzní s teologií lásky rozvinuté papežem Benediktem XVI. v jeho encyklice Deus caritas est (2006). Poté, co Benedikt XVI. na závěr pátého článku své encykliky mluví o nutnosti putování, odříkání, očišťování a uzdravování na cestě zrání lásky, v článku následujícím pak své úvahy upřesňuje takto:

„Jak si máme toto putování vzhůru charakterizované očišťováním konkrétně představit? Jak je lásku třeba prožívat, aby se plně realizoval lidský i božský příslib, který je v lásce obsažen? První důležité ponaučení můžeme nalézt v Písni písní. […] V dané souvislosti je velmi poučné, že v průběhu celé knihy se setkáváme se dvěma odlišnými slovy, jimiž se označuje ‚láska‘. Nejprve se objevuje slovo ‚dodím‘, což je množné číslo označující lásku, která ještě nemá jistotu a nachází se ve fázi blíže neurčeného hledání. Uvedený výraz je posléze nahrazen slovem ‚ahabá‘, které se v řecké verzi Starého zákona tlumočí výrazem ‚agapé‘, jenž se stal, jak jsme již viděli, charakteristickým termínem vyjadřujícím biblické pojetí lásky. V protikladu k nevymezené a ještě hledající lásce zmíněné slovo vyjadřuje zkušenost lásky, která se nyní stává opravdovým objevením toho druhého a překonáním sobeckého zaměření, které předtím jasně převládalo. Nyní se láska stává starostí o druhého a péčí o něho. Není to už hledání sebe, ponoření do opojnosti štěstí, protože láska nyní usiluje o štěstí milované bytosti. Láska se stává odříkáním, je hotova k oběti, ba dokonce to vše sama vyhledává. […] Ano, láska je ‚extáze‘, nikoli však extáze ve smyslu jednoho okamžiku opojení, je to extáze ve smyslu putování, trvalého exodu z ‚já‘, které je uzavřené do sebe, směrem k jeho osvobození v sebedarování, a právě proto směřujícího k opětnému nalezení sebe, ba dokonce k objevení Boha. […] Je to putování pšeničného zrna, které padne do země a umírá, aby přineslo mnoho užitku“ (Benedikt XVI., Deus caritas est, čl. 6).

Kde však k této sebeobětující se „rozhodné“ lásce, k této agapé, brát sílu? I na to papež odpovídá podobně, jako autoři Výzvy lásky, když v dalším článku své encykliky píše: „Na druhé straně platí, že člověk určitě nemůže žít výlučně v sestupné a dobropřejné lásce. Nemůže stále jen obdarovávat a musí také přijímat. Kdo chce darovat lásku, musí také sám lásku přijímat jako dar. Jistě, člověk se může, jak praví Pán, stát pramenem, z něhož prýští proudy živé vody (srov. J 7, 37-38). Má-li se však člověk opravdu stát takovým pramenem, musí se sám stále znovu napájet z onoho prvního a původního zdroje, jímž je Ježíš Kristus, z jehož probodeného srdce prýští Boží láska (srov. J 19, 34)“ (Benedikt XVI., Deus caritas est, čl. 7).

A právě v tomto světle lze odvážnou a velmi praktickou výzvu autorů této Výzvy lásky k odvážné lásce vzít zcela vážně, bez obav z nějaké pouze prakticistní a ničím solidním nepodložené „manželské kuchařky“ slibující „trvale šťastné manželství v pěti krocích“. Možná, že k dozrání této odvážně milující lásky v našich srdcích budeme potřebovat trochu víc, než čtyřicet dní. Ale ty mohou být velmi dobrým startem. Proto si dovolím k četbě i k práci s touto knihou pozvat jedním známým, jen trochu poupraveným bonmotem:

„Nevaž se (jen na své city)! Odvaž se (skutečně milovat)!“

Petr Hruška

ÚVOD

Písmo říká, že Bůh zamýšlel a stvořil manželství jako něco velmi dobrého. Manželství je nádherným, drahocenným darem. Bůh používá manželství k tomu, aby nám pomohl odstranit osamělost, rozmnožit naši plodnost, založit rodiny, vychovávat děti, radovat se ze života a aby nás mohl zahrnovat požehnáním vztahové intimity. Avšak k tomu všemu manželství také navíc ukazuje na naši potřebu růstu, na potřebu vypořádat se s našimi vlastními problémy a s naším vlastním sobectvím za pomoci našeho celoživotního partnera. Pokud jsme učenliví, naučíme se oné jediné věci, která je v manželství nejdůležitější – milovat. Toto mocné pouto nás vede po stezce, na které se učíme jak druhého nedokonalého člověka milovat bezpodmínečně. A to je nádherné. A ovšem také obtížné. A v každém případě život proměňující.

Tato kniha je o lásce. Je o tom, jak se učit a odvážit žít život naplněný láskyplnými vztahy. A tato cesta začíná u člověka, který vám je nejblíže: u vašeho životního partnera. Kéž vás Bůh zahrne svým požehnáním, až se do tohoto dobrodružství pustíte.

Avšak buďte si jisti, že tato cesta vyžaduje odvahu. Jestliže tuto výzvu přijmete, musíte přijmout postoj, který počítá s tím, že místo toho, abyste se nechali vést vaším srdcem, rozhodujete se k tomu, že to budete vy, kdo vaše srdce povedete. Svět nám říká, že máme následovat své srdce. Avšak pokud své srdce nevedete vy, vždy se ihned najde někdo jiný, kdo je povede. Bible říká, že „srdce je lstivé nade vše“ (Jr 17,9); vždy se vás totiž bude snažit vést především k tomu, co přináší okamžité uspokojení.

Zde se snažíme vás přesvědčit, abyste zaujali jiný postoj a rozhodli se spíše vést své srdce k tomu nejlepšímu z dlouhodobého hlediska. Právě toto je klíčem k trvalým, naplňujícím vztahům.

Cesta založená na této „Výzvě lásky“ není nějakou technikou, kterou se snažíme změnit svého partnera tak, aby odpovídal našim představám či potřebám. Velmi pravděpodobně jste již sami zjistili, že snaha změnit vašeho manžela či manželku vždy končila neúspěchem a frustrací. Tato cesta je spíše cestou prozkoumávání a vyjadřování autentické lásky, i když vaše touha je třeba vyschlá a vaše motivace nízká. Pravda je taková, že láska je rozhodnutím, ne jen citem. Láska je nesobecká, obětující se, proměňující. A pokud je vyjadřována tak, jak byla původně zamýšlena, i vaše vztahy se velmi pravděpodobně také budou měnit k lepšímu.

Každý den této cesty bude zahrnovat tři důležité prvky:

Zaprvé bude vyložen a diskutován určitý jedinečný aspekt lásky. Čtěte tyto výklady pečlivě a buďte otevřeni novému pochopení toho, co znamená někoho opravdově milovat.

Zadruhé budete vyzváni k tomu, abyste udělali něco zcela konkrétního pro svého partnera. Některé z těchto úkolů budou snadné, jiné zas velmi náročné. Avšak každý z nich vezměte vážně a buďte velmi kreativní a odvážní ve způsobech, jakými se budete snažit je splnit. Nenechte se odradit tím, že vám někdy vnější okolnosti ve splnění některého z těchto úkolů zabrání. Prostě se zase pusťte do práce ihned, jak to jen bude možné, a pokračujte v započaté cestě.

Zatřetí vám tato kniha bude každý den poskytovat prostor pro zapisování si toho, co se ten den naučíte, co budete dělat a jak na to bude váš partner reagovat. Je velmi důležité tento prostor využít k tomu, abyste si zaznamenávali, co se na této cestě děje s vámi i s vaším partnerem. Tyto poznámky vám budou sloužit k zaznamenávání toho, jaké děláte pokroky, a v budoucnu se pro vás mohou stát neocenitelným pomocníkem.

Myslete na to, že máte zodpovědnost chránit a vést své srdce. Nevzdávejte to a nenechte se odradit. Rozhodněte se vést své srdce a setrvat v tom až do konce. Učit se skutečně milovat je tou nejdůležitější věcí, do které se kdy ve svém životě pustíte.

A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska.
1 K 13,13 (ČEP)

35. den: Láska si nechá poradit

„Plány selžou bez společné porady, kdežto při množství rádců se uskuteční.“ Př 15,22

Mohutná sekvoje ční desítky metrů do výše a je schopná odolat i intenzivním náporům. Může do ní uhodit blesk, může se do ní opřít bouřlivý vítr, okolo mohou zuřit lesní požáry, ale sekvoje odolá, pevně stojící a stále silnější skrze prodělané zkoušky.

Jedno z tajemství, kterými je podpořena síla tohoto stromu, je skryto pod zemí. Na rozdíl od ostatních stromů sekvoje rozprostírají své kořeny do šířky a propojují je s ostatními sekvojemi okolo. Každá z nich je posílená a vyzbrojená silou ostatních.

Tajemství sekvoje je zároveň i klíčem k udržení silného a zdravého manželského vztahu.

Dvojice, která vzdoruje problémům osamocena, je v těžkých časech daleko zranitelnější. Avšak ty dvojice, které své životy zapojí do sítě jiných silných manželství, radikálně zvyšují svou šanci na přežití i těch nejsilnějších bouří. Rozhodující zde je, aby se manžel a manželka snažili orientovat se podle Božího slova, aby rozvíjeli zdravá přátelství a vyhledávali zkušené mentory, průvodce či poradce.

Každý někdy v životě potřebuje moudrou radu. Moudří lidé takovéto rady trvale vyhledávají a s vděčností je přijímají. Pouze hlupáci nikdy o radu nežádají, a když jim je nějaká přesto poskytnuta, ignorují ji.

Bible to říká jasně: „Hlupákovi připadá jeho cesta správná, ale ten, kdo poslouchá rady, je moudrý“ (Př 12,15).

Získat dobrou radu je jako když na dlouhé a náročné cestě máte k dispozici podrobnou mapu a osobního průvodce. Právě zde může být rozdíl mezi trvalým úspěchem a dalším rozpadlým manželstvím. Je důležité, abyste pozvali dobré partnerské dvojice do svého života a sdíleli s nimi zkušenosti, které získali na základě svých vlastních úspěchů a chyb.

Proč ztrácet roky vašeho života procházením bolestivými lekcemi, když můžete zjistit tutéž pravdu během několika hodin moudře vedené konzultace? Proč nechodit přes mosty, které stavěli jiní? Moudrost je cennější než zlato. Odmítat jí je jako nechat cenné mince propadávat přes vaše prsty.

Dobrý manželský poradce vás varuje dříve, než uděláte chybné rozhodnutí. Povzbudí vás ve chvíli, když to už chcete všechno vzdát. A bude se radovat spolu s vámi, až dosáhnete nové, intimnější úrovně vašeho vztahu.

Máte nějakou starší manželskou dvojici nebo nějaké přátele, ke kterým se můžete obrátit s žádostí o dobrou radu, modlitební podporu a možnost někomu pravidelně vydávat počet z toho, co právě ve svém manželství prožíváte? Máte ve svém životě někoho, komu můžete důvěřovat a kdo vám přímo řekne i nepříjemné věci?

Vy a váš partner potřebujete tento druh přátel a mentorů a kontakty s nimi potřebujete systematicky a vytrvale rozvíjet. Bible říká: „A proto se navzájem napomínejte každý den, … aby nikdo z vás nebyl zatvrzen klamem hříchu“ (Žd 3,13). Příliš často jsme schopní izolovat se od ostatních. Pokud nebudeme opatrní, můžeme od sebe odehnat i lidi, kteří nás milují nejvíce.

Pokud je vaše manželství ohroženo těžkou zkouškou nebo dokonce míří k rozvodu, musíte všeho nechat a vyhledat důvěryhodné poradenství co nejrychleji. Ještě dnes zavolejte vašeho pastora či faráře, vyhledejte věřícího poradce, nebo ve vašem sboru či farnosti kontaktujte službu věnující se pastoraci manželských párů. Přestože to může být na začátku trapné, když své problémy budete rozebírat před někým, koho třeba vůbec neznáte, vaše manželství přeci stojí za sebedelší čas, který mu věnujete, a za každou oběť, kterou pro něj přinesete. Dokonce i v případě, že vaše manželství je opravdu stabilní, není vaše potřeba hodnověrných a otevřených mentorů či poradců o nic menší – tito lidé vám mohou přivést do plachet vašeho manželství nový vítr a vaše manželství pomoci udělat ještě lepším.

Jak je možné nalézt a vybrat si dobrého mentora či poradce? Poohlédněte se po někom, kdo žije v takovém manželském svazku, jaký byste si přál i vy. Podívejte se po někom, kdo pokládá lásku ke Kristu za důležitější než cokoliv jiného. Zkuste vyhledat někoho, kdo nežije podle svých názorů, ale podle neměnného Božího slova. A častěji, než byste očekávali, budete překvapení, že tento člověk bude vaší žádostí o pomoc spíše potěšen, než aby vás odmítl. Začněte tím, že se budete modlit k Bohu, aby takového člověka poslal do vašeho života. Pak si už jen udělejte čas na to, abyste jej kontaktovali, setkali se s ním a mluvili s ním o vaší situaci.

Pokud vám toto nepřijde příliš důležité, bylo by pak dobré zeptat se sami sebe proč. Je ve vašem životě něco, co je třeba skrývat? Bojíte se, že to bude nepříjemné či trapné? Domníváte se, že vaše manželství je výjimkou a že zrovna vy nepotřebuje žádnou pomoc zvenčí? Neláká vás ponořit se do řeky pozitivního vlivu? Máte pocit, že nechat se ovlivňovat druhými je špatné? Nebuďte kapitánem dalšího rozvodového Titaniku, ignorujícím varovná znamení okolo, když pomoc je k dispozici.

Zde je důležitá připomínka z Písma: „Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu“ (Ř 14,12). Toto poslední zúčtování je samozřejmě nevyhnutelné. Avšak přestože jsme nakonec všichni zodpovědní sami za sebe a za to, jakým způsobem se k tomuto momentu blížíme, přesto můžeme využít všechnu pomoc, kterou nám ostatní nabízejí. Právě tento vliv založený na dlouhodobém mentorském vztahu by mohl být tím, co z našeho průměrného manželství dělá manželství úžasné.

S. & A. Kendrick: Výzva lásky, Den 35