John Krish, Peter Sykes: Ježíš

Film Ježíš, který vám tentokrát chceme nabídnout v našem filmovém klubu, byl natočen v roce 1979 zkušeným filmovým tvůrcem Johnem Heymanem. Za základ pro scénář si vybral Lukášovo evangelium, jehož textu se dialogy drží velmi věrně. A pokud se od něj někde odchylují, jsou inspirovány jinými biblickými místy (např. Žalmy a proroky ve vnitřní rozmluvě kajícího Šimona Petra nebo Matoušovým evangeliem v samotném závěru filmu apod.). I ve vlastním obrazovém zpracování film nabízí poměrně věrnou „lukášovskou" verzi Ježíšova obrazu - Ježíše velmi lidského, přístupného, milosrdného a milujícího chudé a děti.

Každá scéna byla navíc natáčena na místech, kde se před dvěma tisíci lety daný příběh pravděpodobně odehrál. Natočení filmu předcházel devítiletý pečlivý výzkum a keramika, oděvy a další předměty denní potřeby doby prvního století byly vyrobeny ve specializovaných dílnách, aby dodaly filmu na autentičnosti. Poradci byli archeologové, historikové a teologové. V mnoha vesnicích a městech byly odstraněny všechny viditelné kabely a dráty, aby místo získalo stejný vzhled jako v době, kdy po prašných vesnických ulicích procházel Kristus. Všichni herci si kromě scénáře prý museli přečíst i Lukášovo evangelium. Představitel Ježíše, britský herec Brian Deacon, přečetl, jak sám říká, Lukášovo evangelium více než 20krát v různých překladech a pak se učil zpaměti celé pasáže.

Film začal být velmi záhy díky své věrnosti biblickému poselství používán jako nástroj přiblížení křesťanské víry hledajícím (viz např. český projekt Znáte ho?). Dnes je přeložen do více než 1000 (!) jazyků a jeho promítání často doprovází různé evangelizační nabídky. I verze, kterou máme k dispozici, začíná několika rozhovory s lidmi hledajícími či nevěřícími, aby pak tyto rozhovory navázaly po skončení filmu vyprávěním o tom, jak tito lidé nakonec Ježíše poznali a přijali.

Co je tedy možné od filmu Ježíš očekávat? Není to jen nějaká „křesťanská agitka"? Těžko jej lze srovnávat s jinými snímky, které se snažily umělecky ztvárnit Ježíšům život, jako např. drastické Gibsonovo Umučení Krista (2004), provokující Scorseseho Poslední pokušení Krista (1988), revolucionářské Passoliniho Evangelium podle Matouše (1964), šestihodinový Zeffirelliho Ježíš Nazaretský (1977), rocková opera s Jidášem v hlavní roli Jesus Christ Superstar (1973) či církevně-kritický Arcandeho Ježíš v Montrealu (1989). Možná, že právě o filmu Ježíš platí to, co jednou napsal Tomáš Halík: „Pokusy zfilmovat evangelium na způsob historického dokumentu, snažící se ukázat, ‚jak to skutečně bylo‘, riskují trapnost. Ani evangelia sama totiž nejsou ‚reportáží o Ježíšově životě‘, nýbrž do formy vyprávění oděná kázání, která následovala po kázání apoštolů..."

Avšak v této jisté „plochosti" a upozadění vlastních režisérských ambicí příběh interpretovat „po svém" bych naopak viděl i určitou šanci. Film totiž můžeme chápat jako obraznou, prvoplánovou četbu evangelia, od které ovšem musíme my sami, opět Halíkovými slovy, „vybudovat most mezi minulou událostí a (našimi vlastními) životními otázkami a duchovním světem". Potom teprve můžeme prožít, že „text evangelií neukazuje jen do historie, nýbrž že dějinná událost Krista je příběhem, který se protíná s příběhem života každého z nás - a že naše životní zkušenost a děj evangelia se navzájem vykládají". A to za nás žádný režisér neudělá.

Možná, že kromě tohoto osobního chápání v duchu obrazné biblické katecheze by pak květnový filmový klub mohl být i prostorem pro nenáročné seznámení se s celkem evangelijního poselství (v podání Lukášova evangelia) pro ty z vašich přátel, kteří se třeba o vaši víru již delší dobu vzdáleně zajímají. Možná, že byste je mohli pozvat, aby se takto seznámili s jejím jádrem. Možná, že i pro nás by takovéto pozvání mohlo být dobrým krůčkem na naší postní a velikonoční cestě k naplnění Ježíšova zaslíbení „... a budete mými svědky".

A tak přijďte - a přiveďte i své přátele!

Petr Hruška

Info: 

• Ježíš (celý film v českém znění)
• Ježíš (ČSFD)
• Ježíš (SMS)
• Film Ježíš